Děti a důchod
Všichni víme, že s dětmi je zábava, bez dětí by to ani nešlo, protože kdo by potom pracoval? Já vím, že to zní opravdu špatně a takhle škaredě a docela i necitelně. Ale kdybychom neměli vůbec žádné děti, tak kdo by potom pracoval a kdo by vydělával na naše důchody? Já tohle nemyslím špatně, tohle je pravda. Je mi zatím pětatřicet let a mám jedno dítě a já si myslím, že ani tak vlastně nebudu mít už žádný důchod, protože jednoduše naše populace stárne a rodiny vůbec nechtějí mít žádné děti. Každé rodině stačí vždycky jedno nebo maximálně dvě děti. A opravdu v okolí nemám nikoho, kdo má třeba tři anebo čtyři či více dětí, každý má jedno nebo dvě děti.
A také mám dvě kamarádky, které říkaly, že děti nechtějí mít vůbec nikdy, že s dětmi je to nebaví a že radši chtějí dělat kariéru. Já tohle chápu a vůbec jim to nezazlívám, protože přeci nemůžu nikomu radit, aby měl děti, když děti nechce, to je potom opravdu velice špatné. A proto je to jedině dobré a nejlepší, když děti má pouze jenom ten člověk, který děti opravdu a upřímně chce a když za tím nemá žádné zlé úmysly. Ale jsou zase lidé, kteří si pořizují děti, aby měly přídavky. Tohle všichni víme a bohužel je to smutná realita. A s tím by se také mělo něco dělat. Nechápu, proč stát také nějak nezakročí.
Já vím, že je opravdu hodně složité někomu zakázat, aby měly děti. Tohle snad ani nejde a právně by to nešlo ani nijak ošetřit, ale já si myslím, že každá žena a také každý muž, vlastně každý člověk, by měl mít také smysl pro to, jestli se dokáže o děti postarat, jestli opravdu bude brát jenom přídavky od státu anebo jestli má také něco ušetřené, jestli dokáže uživit rodinu i bez státu. To já, kdybych neměla našetřené peníze a kdyby můj přítel neměl práci, tak bych rozhodně žádné děti nechtěla. Já bych se chtěla postarat o své děti jenom kvůli tomu, že budu pracovat a že můj partner také bude pracovat a nebudeme ždímat stát.