Jaké problémy má v současné době meziplanetární cestování
Ačkoliv se ještě před dvaceti lety zdálo, že cesty na jiné planety jsou jen něčím z žánru sci-fi, dnes již máme prostředky, jak takovou cestu uskutečnit. Zdálo by se tedy, že nebude až takový problém navštívit našeho souseda, Mars. Náš další soused, Venuše, je z pochopitelných důvodů pro návštěvu poněkud nevhodná. Přesto se žádná cesta zatím neuskutečnila a zatím se o ní ani příliš nemluví. Důvodem jsou problémy, které podobné projekty brzdí.
Tím hlavním je lidský faktor. Je potřeba počítat s tím, že jen cesta tam bude trvat dva roky, stejně tak cesta zpět, pokud bude možná. A vzhledem k tomu, že astronauti zde budou bezpochyby provádět určitá měření a testy, zdrží se nějakou dobu i na Marsu. Celkem vzato máme tedy dobu pět let, po kterou spolu bude ona skupina lidí v úzkém kontaktu, bez možnosti kamkoliv odejít.
Je totiž nutné mít na paměti, že prostor jak v raketě, tak i v modulu na Marsu, ve kterém budou pravděpodobně žít po dobu jejich pobytu, bude značně omezený. A ačkoliv lidé jsou bezpochyby sociální druh, být dlouhodobě zavření na malém prostoru se skupinou dalších lidí rozhodně není něco, co bychom zvládali dobře. Ponorková nemoc je něco, co by se zde bezpochyby projevilo.
Proto je nutné vybrat takovou posádku, která bude značně psychicky odolná, kde si jednotliví členové spolu sednou a která bude mít potřebné kvalifikace. A to rozhodně není nic snadného. Jistě, jsou to věci, které se dají poměrně snadno testovat i na Zemi, avšak výsledky zatím nejsou nijak povzbuzující.
Dalším problémem jsou zásoby. Bylo by nutné vézt s sebou dostatek jídla na celou dobu cesty, plus něco navíc, aby posádka nehladověla, kdyby došlo k problémům. A jistě si dovedete představit, kolik toho člověk za čtyři roky zkonzumuje.
Samozřejmě potíží je víc, například finance či značná rizikovost projektu – pokud se něco stane, záchrana prakticky nebude možná. I proto jsme se doposud na Mars nevydali. Věřím však, že se toho v dohledné době dočkáme.